Rektorka Danuše Nerudová k udělení zlatých medailí MendelU 14. listopadu 2019

Excelence, Magnificence, spectabiles, honorabiles, vážení hosté, milí přátelé, dámy a pánové!

Scházíme se dnes při příležitosti udělení Zlaté medaile Mendelovy univerzity v Brně dvěma významným osobnostem, které reprezentují dva starobylé šlechtické rody, úzce spjaté s historií naší Alma Mater.

Pokládám za čest, že mohu být přítomna tohoto slavnostního aktu právě v roce, jenž je tak mimořádný pro naši univerzitu, náš stát i naši společnost. Je to však jubilejní rok i pro Lichtenštejnské knížectví, které je domovem jednoho z našich významných hostů. V lednu si Lichtenštejnsko připomnělo tří sté výročí své existence a právě v těchto dnech se jeho vládnoucí kníže Hans Adam II. se zadostiučiněním ohlíží za třemi desítkami let své úspěšné vlády.

Dnešní ceremoniál je jedním z vrcholů oslav stoletého jubilea založení naší univerzity, která s úctou nese jméno Gregora Johanna Mendela, světově proslulého biologa a průkopníka genetiky, od jehož smrti letos uplynulo 135 let.

Už za tři dny si také připomeneme 30. výročí Sametové revoluce, která ukončila léta šedivého bezčasí a přinesla naději na obnovení svobody, demokracie a plurality názorů. Na politické moci nezávislá akademická obec je jedním se základních pilířů rozvinuté občanské společnosti, kterou Václav Havel pokládal za nejlepší obranu proti každému pokusu uzurpovat moc. Úkolem univerzity není jen ve svobodné diskuzi vzdělávat a základním výzkumem klást otázky i hledat odpovědi, ale musí, dnes evidentně více než kdy jindy, být pevným sloupem morálních zásad, štítem proti lži, malosti, pomstychtivosti, bezohlednému bažení po zisku, sobectví, populismu či iracionálnímu strachu z čehokoli cizího a neznámého. Za všech okolností a za každou cenu musí akademická obec vždy hájit pravdu, rozum, otevřenost a lidskost. Proti krátkozrakému drancování krajiny a nevratnému vysávání jejího přírodního bohatství stavět píli, rozvahu a úctu k zemi, jíž jsme dostali na krátký čas jen propůjčenu od našich předků a z jejíž správy budeme skládat účty našim potomkům. I proto mezi klíčová témata vzdělávacího kurikula na Mendlově univerzitě patří uvážlivá péče o krajinu, rozumné hospodaření, či udržitelé využívání přírodních zdrojů.

Láska k zemi, kde žijeme, není národovectví nebo vlastenčení, jež dnes vidíme na každém rohu. Vlastenectví je smysl pro kolektivní zodpovědnost, která se projevuje každodenní prací. Není náhoda, že oba šlechtické rody, jejichž potomky a čelnými reprezentanty jsou oba dnešní ocenění, mají ve svých rodových devízách slovo Vlast. Zodpovědnost k zemi a úcta ke kořenům je velmi dobře patrná ze způsobu, jakým po celá staletí kultivovaly moravské prostředí.

Lichtenštejnové, jejichž působení na Moravě začalo před 770 lety, na svém rozsáhlém panství  postupně vytvořili unikátní příklad úchvatné komponované krajiny, citlivě dotvořené přírodními i architektonickými prvky. Mendelova univerzita dnes mimo jiné pečuje o Masarykův les ve Křtinách. Jeho bývalý lichtenštejnští správci zde prozíravě a systematicky vytvářeli smíšené lesy, které v době klimatické změny, jíž nyní naplno začínáme čelit, představují ukázku odolnějších lesních porostů, které na tak rozsáhlé ploše nemají v České republice srovnání.

Obdobným příkladem dlouhodobé, zodpovědné a ohleduplné péče o krajinu i umělecké památky je hospodářství Kinských na Žďársku. Přes čtvrt století se Mendelova univerzita s Kinskými podílí na zajištění terénní výuky a praxe studentů. Ta se zaměřuje zejména na co největší využití přírodních procesů v lesním hospodářství. Úspěšně se tak rozvíjí součinnost započatá již doktorem Radoslavem Jiřím Kinským, jenž byl nejen absolventem Mendelovy univerzity, ale později i členem vědecké rady její Lesnické a dřevařské fakulty.

Jako je Lednicko-valtický areál esencí úcty k tradici, tak je Muzeum nové generace v prostorách bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, instalované bez dnes obvyklé pouťové lacinosti, vzorem kultivované prezentace minulosti. Oba dnešní laureáti pochází z prostředí, které staví na léty prověřené pravdě, že pevné kořeny jsou naší spojnicí mezi minulostí a budoucností a pouze zdravé kořeny nám dávají možnost směřovat do výšin. Za to jim dnes patří náš dík.

Zároveň si však také přejeme, aby dnešní ocenění bylo příslibem naší budoucí spolupráce, směřující k vědomé kultivaci našeho státu, společnosti i přírody. Abychom nejen našim studentům dokázali vštípit ideál římského stoika Seneky, který již před dvěma tisíciletími věděl, že člověk nikdy nebude chudý, žije-li v souladu s přírodou a nikdy nebude bohatý, pokud žije podle mínění lidí: „Si ad naturam vives, numquam eris pauper; si ad opiniones numquam dives“. 

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.